Prosinec 2011

Cargo&Megi

30. prosince 2011 v 13:46 | CoreChicken |  Psí život
Tohle jsem já a Meginka, kupodivu jsem se do ní zamiloval a ona do mě myslím taky.


*čmuch*

A helemese, návštěva...!

29. prosince 2011 v 22:01 | CoreChicken |  Psí život

Dnešek začal jako každej jinej den. Ale to jsem ještě nevěděl, co si to na mě přichystali.
Muselo být ráno, protože už bylo světlo. Panička ještě spala tak jsem jí začal olizovat čenich, aby se laskavě probrala a dala mi konečně něco k jídlu, protože jak je u mne všeobecně známo, mám pořád hlad.
A taky jsem si už chtěl dojít na záchod, to víte, tam bych si sám došel, kdyby mi nechali otevřené dveře.
Doma se prý vyprazdňovat nesmím, říkají mi, že je to fuj. Ale je zajímavé, že venku už to fuj není...
Do člověčího mozku prostě nevidíš.

Když se panička konečně vyhrabala se mnou ven, zjistil jsem, že všechno to bílé, co zebalo do tlapiček a tak srandovně poletovalo je úplně a nenávratně fuč, místo toho tam byla nudná zem a lepkavé bláto.
Tak jsem udělal všechno co bylo potřeba nejrychleji jak jsem uměl a už jsem spěchal domů, protože mě čekalo umývání pacek, to já moc rád. Líbí se mi pozorovat vodu jak teče a přitom ji pít, kdoví proč je to zábavnější, než z misky.
Celé dopoledne jsem se strašně nudil, protože si semnou nikdo nechtěl hrát, pořád někdo někam chodil, přemisťoval jednu věc na druhý konec místnosti a druhou zase na ten druhý konec, mávali mi před čumákem s nějakou tyčí co za sebou zanechávala na zemi mokré stopy a hučeli věcí, které říkají vysávač, což je můj úhlavní nepřítel.

Následovalo něco, co za celých 11 měsíců mého života považuju za tu úplně nejsuprovější věc(a taky návštěvu), a to všeho všudy úplně vůbec.
Nejen že přijeli lidi, které mám moc rád a vždycky mi dovezou něco dobrého, ale tentokrát s sebou dovezli i fenku, roztomilou stafordici, které jsou 4 měsíce. Cha cha to se uvidí, kdo je tady pán.
Netrvalo dlouho a už jsem začal žárlit. Kolem té feny, říkají jí Meginka, se točí snad celý svět a celá moje smečka a moje panička si ji dokonce hladila! A já myslel, že se jí dá věřit!

Jsou tu až do zítřka, doufám, že se přes noc srovná a uvědomí sí, že mi obrátila celé domácí doupě naruby.
Vrrrr... Dobrou noc.

To není pták, to je...

26. prosince 2011 v 23:55 | CoreChicken |  Já, (NE)umělkyně
... hnus, Velebnosti!
Aneb Já a první pokus s barvama, no, řekněme, že s nimi asi nebudu moc velká kamarádka, dávám to sem, ať se můžete zasmát taky, když už nic jiného.

Nahá zrůdička, Pac a pěst

16. prosince 2011 v 17:16 | CoreChicken |  Já, (NE)umělkyně
Tentokrát sem přidávám tři rychlé črty, provedené povětšinou ve škole při hodině.
Nejsem nijak zvlášť nadaná kreslířka, ale když ono mě to občas chytne a tolik mě to bavííí...


Tento obrázek, přiznám se, jsem z části odkoukala a takzvaně obšlehla. Ale líbí se mi nápad.

Středeční fotoblik

14. prosince 2011 v 17:41 | CoreChicken |  Já, (NE)umělkyně
Připadne mi, že jsem hrozně dlouho nic nefotila, možná taky proto, že mě odrazuje ta příroda venku...
Pryč je všehno barevné listí, není ani zima ani teplo, prší, tudíž je všude bláto. Múza tedy odplachtila neznámo kam.
Ale dnes mi poslala alespoň malý, vzdušný polibek.



My Mister Octopus

4. prosince 2011 v 17:57 | CoreChicken |  Já, (NE)umělkyně
Dnes jsem měla neuvěřitelně "plodný" den, tak zde uveřejňuji další svoje malé a rychlé dílko. Pana Chobotňáka.

Koštěcí

4. prosince 2011 v 14:15 | CoreChicken |  Snění&Básnění
Mezi koleny svírám tu dlouhou tvrdou věc.
Na jednom konci štětiny svázané modrou stuhou,
na druhé straně já, stoupám výš a nehnu ani brvou.
Houpám nohama a hlava se mi točí přec.

Jaké to je, býti čarodějnicí?
Nenosím na zádech kočky, nemám bradavice.
Jistě, umím tohle a támhleto, přičarovat si nové střevíce.
Lusknu a hned se rozžehne světlo svící.

Na hlavu si narazím helmu na kolo.
Jak jinak by to bylo s bezpečností čarodějnic?
Sedí obkročmo na koštěti, nohy dřevnatějíc,
tu zafouká silnější vítr a už z něj visí napolo.

Žiju si vcelku fajn, normální život.
Čarodějnická škola v Salemu,
víkendy v Africe, New Yorku, v Harlemu.
Koupání ve vaně, místo vody mléko či pivo.

Moderní čarodějnice v moderní době.
Nemusí vynášet smetí do popelnice,
nemusí pro víno do obchodu či vinice.
Nepořádají se na ně hony, jak ty k nim, tak ony k tobě.